2. kapitola : Návrat
Kapitola II. - Návrat
Slunce již jasně zářilo nad lesem. Všude bylo tichou až na šustění kouzelníkova hávu. Procházel se po paloučku, kde stávala věž U´sim.
Nakonec vyřkl osudná slova a dva sáhy věže byli opravené. Kouzelník se však únavou sesul k zemi. Rychle se napil vody a snědl pár kořínků a nějaké ovoce co neshořelo. Tímto jídlem posílen vydal se na malou procházku po lese.
Kolem věže jakoby se vytratil život. Nikdy se zvíře neobjevilo ani pták nezazpíval. I stromy vypadali, že by je větší vítr mohl vyvrátit.
Po několika hodinách se vrátil kouzelník i s mečem. Meč byl zlatý akorát rukojeť byla modrá. Na pochvě byli různé symboli a ornamenty. Meč vyzařoval moc tak velkou až to bylo skoro neuvěřitelné. Vyzařovala z něj nejen moc a síla, ale i magie. Nebyl to meč zhotovený normálními kováři, ale silnou a prastarou magii.
Kouzelník s mečem v ruce začal kouzlit a po dvou hodinách kouzlení obnovil další sáh věže. A ani nebyl po svém výkonu nijak unavený. Avšak na to, aby věž byla znovu celá chybělo ještě mnoho.
Kouzelník vešel do věže, kde usnul. Předtím ještě zabezpečil dveře kouzlem, jenž bránilo, aby tam kdokoli nepovolaný vniknul. Jak noc plynula a měsíc přešel z východu na západ, přibyla i mlha a rosa.
Kouzelník se vzbudil ještě za tmy. Jakmile se najedl dal se znovu do opravy věže. Tentokrát opravil tři sáhy a mohl nyní přebývat i v druhém patře. Zvěr se scházela k věži a nosila na svých bedrech kmeny a kameny.
Před polednem byla kolem věže vystavena dřevěná barikáda. Zvířata dělala co mohla, některá hlídali les jiní nosili kmeny a nebo nosili kouzelníkovy kořínky a ovoce. Kouzelník byl velmi rád, že má pomoc všech zvířat. Nejvíce zde pracoval medvěd, jenž neměl jméno a tak ho kouzelník pojmenoval Beor. Dal mu nejen jméno, ale i moudrost a kouzlem ho naučil mluvit lidským jazykem.
Před setměním byla skoro opravená vež vysoká deset sáhů a barikády byli vysoké sáhy dva.
Kouzelník si lehl na postel a spal. Před tím než usnul se mu zdál sen, jak nad věží létají čtyři draci. Jeden byl zlatý, druhý byl modrý, třetí byl zase zelený a poslední čtvrtý byl bílí. Létali nad věží a nad nějakým mužem v modrém hávu. Pak kouzelník usnul a věděl, že to co se mu zdálo nebyl jen sen, ale předtucha. Než však usnul zjistil ještě jednu věc, to co viděl nebyl jen tak obyčejný výjev, byl to návrat dobra a tím i konec zla. Kouzelník se usmál a usnul křehkým spánkem.